Autor: Vojtěch Urban

Kuba: Pokud nevypotíš aspoň 2 l denně, dostatečně si tu jižní Francii neužíváš.

Mára: Pokud tvůj kufr váží více než by měl, stačí vyndat baterky z váhy.

Ráďa: KPZ, verze jižní Francie: opalovací krém (50ka), neomezený přísun vody a minimálně základní znalost francouzštiny.

Maty: Jediné slovo, které od Francouze uslyšíš anglicky je “Elo”.

Pan Dos: Chceš-li přežít a uspět v Provence, potřebuješ Sextet plus, odolnost vůči jakékoliv teplotě, paní Dos a její skvělou francouzštinu a také Madame de la Ville…jinak fakt nepoletíš😀

Paní Dos: Po dlouhé přípravě celé akce stojím a pyšně s davem kolem sebe tleskám. Ano, tihle bezvadní kluci, kteří sklízí úspěch nejen na soutěži, ale i následných performances, během nichž cvakají foťáky a následuje vždy velký aplauz, jsou “naši”.  A já jen uvnitř tiše děkuju, že mohu být tady a teď s nimi všemi…🍀

John: Asi by se jednalo o báječný sen, chodit po francouzských ulicích a být opěvován lidmi ze všech koutů svět, ale přesně toto jsme, světě div se, po našem vystoupení na ulici v Toulonu se Sextetem zažili – Uruguajci, Američané, Francouzi, Poláci, lidé známí i naprosto neznámí, nám spontánně tleskali. Děkujeme Francie za krásné zážitky.

Dejv: Ve Francii jsem se naučil rozumět polsky.

Daniel: Býti nejlepším vokálním tělesem v Evropě vskutku není špatné. Přidejte k tomu moře, slunce a skvělé lidi a máte  zaručený recept na štěstí 😉

Luky: Když chceš podat dobrý výkon, musíš si každé ráno přibrat pár jablek ze snídaně a napustit si jablečný džus do Evianu.

Katka: Pět dní plných hudby, slunce, moře a báječné společnosti úžasných kluků. Jejich vystoupení boří všechny hranice a posluchači odchází s úsměvem a červenými dlaněmi od potlesku. A perlička výletu? MHD jako loď🛥️

Dopoledne se naši sbormistři setkali s porotou, kde se dozvěděli co zlepšit, a my jsme mezitím odpočívali. V 13:10 nás loď dovezla na druhou stranu Toulonu, kde následoval přesun do kostela, ve kterém probíhalo Grand Prix.

Poté se někteří vydali na pozdní oběd a jiní zase poseděli s krásným výhledem na moře a poté se vydali kochat krásami města. Objevili jsme např. kostel s velmi specifickou dlouhou akustikou, ve kterém jsme si samozřejmě zazpívali.

Následoval pouliční koncert a večeře v parku. To se neobešlo bez navazování přátelství a domlouvání různých spoluprací.

Poté proběhlo vyhlášení výsledků a koncerty výherních skupin. A protože se to protáhlo, tak nám ujel poslední autobus. Naštěstí nás Chorvatky svezly na hotel, za což jim moc děkujeme.

Po dobré snídani jsme se rozhodli strávit dopoledne u a v moři. Trasa sama o sobě nebyla dlouhá, ale protože cestu lemovaly různé hry které jsme vyzkoušeli, celkem se protáhla. Díky tomu jsme byli všichni rozehřátí a tak jsme se s radostí zchladili ve vlnách Středozemního moře.

K obědu si většina dala lasagne a ostatní pizzu. Vše bylo moc dobré.

Po chvilce odpočinku se někteří vydali navázat kontakty s polským sborem a zbytek se vydal poznávat krásy města Toulon. Naše první kroky vedly do místní katedrály, ve které byla výborná akustika. Poté jsme si dali zmrzlinu různých příchutí, např. levandulovou. Naše další kroky vedly taktéž do kostela, ve kterém jsme si zazpívali Otche Nash. Následoval přesun do Národního muzea námořnictva. Zde nás mile překvapil vstup zdarma. A tak jsme si celé muzeum pěkně dopodrobna prohlédli. Na cestě zpátky si někteří dali šálek kávy a jiní zase smočili nohy ve vodách místního přístavu. Cestou jsme narazili na cukrářství, ve kterém byl každý výrobek uměleckým dílem.

Menší skupinka se večer vydala opět na pláž, aby zde zhlédla západ slunce. Bohužel jsme jej již nestihli, ale poslední paprsky slunce nádherně ozařovaly mraky nad obzorem. Pokochali jsme se také vlnolamem a dokonce jsme si opláchli nohy v moři.

Zítra nás čeká poslech Grand Prix, krátké vystoupení a večeře od pořadatele. Již se nemůžeme dočkat až uslyšíme nádhernou hudbu od výherních souborů.

Ráno nás na hotelu IBIS přivítala velmi dobrá a výživná snídaně, na které jsme si velmi pochutnali. Poté následovala příprava na odpolední soutěž.

Po obědě jsme se lodí, která mimochodem patří do toulonského MHD, přesunuli ke kasínu a od něj do místního kostela, u kterého se nacházela škola. V ní jsme čekali na začátek soutěže.

Na nás přišla řada kolem páté. Poté jsme se hned přesunuli do místního parku na zvukovou zkoušku.

V 19:00 nás čekalo vyhlášení výsledků naší kategorie Vocal Groups. Předseda poroty nás na ní přivítal a začal vyhlašovat výsledky. Začalo se od 8. místa. Uruguay. Švýcarsko. Itálie. USA. Srdce nám poskočilo radostí, protože to znamenalo, že jsme se umístili v první polovině. Francie. Chorvatsko! Srdce nám bilo jako o závod. To znamená že jsme první nebo druzí. Následovala chvilka napětí a… Sextet+. 

Před námi se umístili už jen Indonésané. A to znamená že jsme nejlepší v Evropě a druzí nejlepší na celém světě v této kategorii! 

To jsme museli oslavit! A jak jinak než dobrou večeří, kterou každá skupinka měla trochu jinou.

Následoval už jen závěrečný koncert. Zde jsme si poslechli sbory z různých koutů světa, např. z Číny. Osobně nám přišlo, že jsme sklidili největší a nejsilnější potlesk.

Pak už nás čekal jenom přesun na hotel a zasloužený spánek po tak náročném dni.

Zítra, tj. v sobotu, nás čeká volný den, takže se nejspíš pokocháme krásami města a moře, ve kterém si určitě i zaplaveme.

Před 12. hodinou jsme se sešli na letišti Václava Havla a započali tak naši cestu do Francie. S letadlem společnosti Ryanair cesta proběhla v pořádku, i když jsme do Francie dorazili s menším zpožděním. 

Poté následoval přesun na hotel, kde jsme se akorát převlékli do modrých polokošil a vyrazili na zahajovací ceremonii. Zde nás uvítalo baletní představení, koncert amatérské skupiny a byli nám představeni porotci. Ke konci nás zastihla malá přeháňka a pak už nás čekala cesta na hotel, při které si někteří koupili extra veliký croissant.

Zítra nás čeká soutěžní vystoupení, tak nám držte palce.